close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

My Black Life - úvod

29. prosince 2007 v 18:38 | April |  My Black Life
Tak to jsem já. April May s mojí mámou Sarah. Máma je někdy děsná, ale i přesto jsme kamarádky. Prakticky nejlepší. Mně je 17 a mámě 35.
Máma je už třikrát rozvedená. První byl Philip. Strašné pako. Pokud chtěl udělat romantickou večeři, tak to vždycky spálil a večeře byla na mně. Následoval Jimmy. Ten byl asi ze všech nejlepší. Uměl krásně hrát na klavír a mě to pokoušel naučit, ale já jsem hudebně hluchá, tak z toho nic nebylo. A ten poslední, ten se jmenoval Tim. Toho jsem úplně nesnášela. Nutil mě nosit to stejné, co máma (vidíte sami, že růžová mikina a bílé kalhoty není tak docela podle mého gusta) a moje vlasy, které jsem si navrhla úplně sama, musely být chuďátka v copu.
Já jsem hodně společenský člověk, ale jsem až moc upřímná, tak mě moc lidí nemá rádo. Ale pár kamarádek se najde. To jsou ty na kterých mi nic nevadí. Nemusím před nima hrát divadýlko. Mají mě rády takovou, jaká jsem.
Můj táta nebyl mamčin manžel. Velice nerada se vdává (jak ona říká a já na to raději nic neříkám) , ale moc ráda střídá partnery. Táta byl jeden z nich. Měl zrzavé vlasy a brýle. Já jsem původně zrzka, ale nelíbilo se mi to, tak jsem se nechala obarvit na blonďato. To se mi nelíbilo už vůbec, tak jsem se obarvila na černo. A to mi zůstalo. Můj táta prý byl moc hodný, ale moc nevydělával, tak ho máma jednoduše pustila k vodě.
Teď jsme samy dvě a musíme se spokojit s tím málem, co máma vysoudila. Ubohých 20 000 simeleonů. Kdyby si najala pořádného právníka, ale ne. Ona musí najmout toho nejhoršího ve městě. A to měla dostupných ještě pár desítek tisíc. Teď musím vydělávat i já. A řeknu vám, je to otrava. Dojdu ze školy, najím se a hned do práce. Po práci padnu únavou a usnu. Když se najde čas a nálada, tak se stihnu naučit, ale to většinou nejde. Ale i přesto mám dobré známky.
Můj příběh spočívá…vlastně v ničem, ale je to prakticky můj nejsložitější rok, kdy jsme se s mamkou nastěhovaly do Veronova (dřív jsme bydlely v Krasohlídkově) . Nejtěžší na tom všem stěhování je, že si musím neustále shánět nové kamarádky. Ve Veronově je sice hodně lidí v mém věku, ale Julie je absolutně tupá. Její ségra taky a Romeo pořád básní o Julii a nedá s tím pokoj. Jeidný, kdo se dá vydržet je Mallory a…dozvíte se během příběhu…:)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.