29. prosince 2007 v 23:40 | April
|
A je tu další kapitola OV...:) Užijte si ji...:)
Buším na dveře Williamova pokoje. Ten zmetek si dovolil ustřihnout mé vlasy. Zítra půjdu ke kadeřníkovi a nechám si to nějak upravit. Třeba můj vysněný účes. Konečně na to mám právo. Hodně sestřihané vlasy a vzadu nechat copánek. Bude docela dlouhý, protože moje zrzatá záplavá je až po pas.
"Any! Wille! Jsme doma!" křikla máma. Já právě jsem u počítače a povídám se přes icq se svými bývalími spolužáky. Seběhnu dolů a ukážu mamce ustřihnutý pramen.
"William. Objednej mě ke kadeřníkovi. Tak nemůžu chodit mezi lidma." Jelikož mamka byla dost zhrozená, tak hned zavolala do kadeřničtví.
"Ve tři tam jdi. Já budu v práci. Je to někde u školy. Zeptej se někoho. Je to salón Big Loe. Dost úchylný název. A zavolej dolů Willa. Ať se obhájí." Já jsem přkývla a zakřičela:
"Williame! Máš jít dolů!" William seběhl dolů a mamka s Carlem se na něj tázavě dívali.
"Ona mi zapichla do bot hřebíky." Sundal si ponožky a ukázal svoje rány. Malý škrábnutí.
"Obhájíš se nějak ty?" řekla naštvaně mamka.
"Jo. Ztratila jsem se a on mě poslal do domu jedné staré paní. A já v záchvatu vzteku mu zapíchla hřebíky do jeho bot."
"No jo. Adolescentní paka." Vzdychla mamka.
"Proč se tak nenávidíte, vždyť jste ve stejném věku. Oba dva jste pěkní, spíš byste se měli snažit o to, se nějak zblížit." Vyprskla jsem smíchy.
"Tati, ona je…" udělal jakési nesmyslné gesto a AGGR. Nepochopila jsem, co vlastně jsem, ale pochopila jsem, co nejsem. Nejsem milá, hodná, přítulná holka, která by mu hned letěla kolem krku.
"Víte co? Oba dva máte týden domácího vězení. Budu vás vozit ze školy. Vezmu vám klíče a budu mít o klid postaráno. Sice nedosáhnu toho, abyste po sobě nevrhali vražedné pohledy, nedejbože byste se snažili zabít, ale tak co už naděláme." Prohlásila mamka a William obrátil oči v sloup.
"Existuje okno, ze kterého můžu utéct." Pousmál se.
"Wille, asi jsi si nevšiml, ale Helena na okna nainstalovala zámky." Začaly mu cukat koutky.
"Cože jsi udělala? Slyšel jsem dobře, nebo jsi na okna nainstalovala zámky?" koutky mu začaly cukat čím dál tím víc rychleji.
"Nemám za potřebí být několikrát vykradena." William se začal drbat ve vlasech.
"A teď mi dejte klíče. Ať máme jistotu, že nikam nepůjdete." Máma nastavila ruku. Hodila jsem na ni naštvaně klíče a šla nahoru. Zapnula jsem počítač a pustila si Rancid. Je to poprvé, kdy mě tato hudba nebaví. Klikla jsem na youtube a do vyhledávače napsala metal. Našlo mi to Manowar. Klikla jsem na Die for Metal. Znělo to docela slibně. Dobrý bicí. Není to tak tvrdý, jak slyším u Williama. Dala jsem do vyhledávače na google Manowar - Die For Metal mp3. Klikla jsem na jednu ruskou stránku. Klikla jsem na nějakej odkaz a voilá: otevírání Manowar_-_die_for_metal. Otevřely se dveře. Otočila jsem se a tam stál William.
"Ty posloucháš Manowar?" nechápavě se díval.
"Asi jo. Docela se mi to líbí." Otevřela jsem icq a přihlásila se.
"Něco podobného jsou i Iron Maiden. To by se ti mohlo líbit." Obrátila jsem oči v sloup.
"Já nepotřebuju, aby mi nějakej kretén radil, co mám poslouchat…jak se to píše?" rozřehtal se.
"Ty jsi dobrá teda." Otevřel mi youtube, zadal Iron Maiden.
"Za chvíli budeš jedna z nás. Počkej, teď mě napadlo, sháníme do skupiny nějakou zpěvačku. Umíš zpívat?" teď jsem se rozřehtala já.
"Mám dva důvody, proč k vám nejít. Za prvé - zpívám jako havran po mozkové příhodě a za druhé - nechci zpívat někde u satanistických a kouřících pak." Pokrčil rameny a šel do svého pokoje.
Někdo mi píše na icq. Mallory. Moje bývalá nejlepší kamarádka z New Yorku.
"Ahoj, jak se ti tam líbí?" vytáhla jsem mikrofon a zavlala jí.
"čau Mallory. Moc se mi tu nelíbí. V naší třídě není ani jedna holka, která by byla schopná poslouchat moje řeči." Slyšela jsem poúsměv.
"A našla jsi si tam nějakého kamaráda?" už zase s tím začíná. Bez kluků, ani ránu.
"Jo, Artie, ale nic za tím nehledej. Je to kamarád mého bráchy a nepochybuju o tom, že by byl stejnej, jako já. Ale má dobrý vlasy a hraje na elektrickou kytaru."
"A co ten tvůj brácha? Popiš mi ho. Nebo máš webku?"
"Nemám webku. Popíšu ti ho. Takže. Má hnědé vlasy, které má dlouhé až po pas. Noší červené kontaktní čočky a v obličeji by nebyl tak srašnej, kdyby neměl v bradě piercing. Moc ho to kazí. A nosí výhradně černou. A má šílený kanady, kterýma už mi jednou dupl na nohu. Docela dost to bolelo." Zaslechla jsem mlasknutí.
"Má icq?"
"Ne, nemá." Na stole jsem našla papírek od bonbonu a začala do mikrofonu chrastit.
"Co to je?"
"Nějak se mi ztrácíš." A zavěsila jsem. Nemínila jsem poslouchat ty její kecy o tom, že jí musím poslat fotku atd. Dala jsem se na icq jako neviditelná. A nuda už začíná. Vyhrabala jsem krabici s cdčky. Našla jsem The Sims 2 a k tomu Univerzitu a Noční život. Měla bych mít ještě Podnikání. Ale to už jsem nenašla. Začala jsem instalovat aspoň to, co mám. Kdysi jsem to hrála v jednom kuse. Dneska s tím zase začnu.
Doinstalovala jsem Noční život. A nějak mě popadl hlad. Utíkala jsem dolů pro něco k snědku. Vyhrabala jsem špenát. Dala jsem ho rozmrazit a začala dělat těstoviny. Mezitím jsem udělala špenátovou omáčku. Když už jsem dodělala omáčku, tak jsem se podívala na ty těstoviny. Byly hotové. Těch těstovin bylo nějak moc.
"Mami?!" nic se neozývalo. Že by zase vorkoholičila?
"Carle?!" zase nic.
"Wille!"
"Co je?"
"Nechceš nějaký jídlo? Udělala jsem si těstoviny, ale je jich moc." Rychle seběhl dolů. Byl jenom ve spodním prádle.
"Jaká je omáčka?"
"špenátová. Ale jsou to všechno bio produkty. Jestli ti to nebude vadit. A není tam maso, ale jestli chceš, můžu ti tam osmahnout kousky kuřecího."
"Klidně." Vytáhl talíře a vidličku a nůž.
"Wille, nožem se těstoviny nejí." Nechápavě se na mě podíval.
"A čím teda?"
"Vidličkou a lžičkou. A udělej nějaký pití. V ledničce jsou džusy, tak to nařeď."
O hodinu později
"Co dávají na Foxu?"
"Opakování Prisonera."
"Co na MTV?
"Nějakou blbost s Hiltonkou."
"CNN?"
"Zprávy."
"Dej to na Fox." William to přepnul na Fox. Tento díl už jsem viděla. Je to díl, kdy Michael v Soně poskytl vodu vězňům.
"To už vidím podruhé."
"Najdi nějakej film."
"Na HBO by měli dávat Girl, Interuppted."
"Dej to tam." A pak už jsme se dívali na slavný oskarový film v prostředí blázince.
"Mě to nebaví." vražedně jsem se ně něho podívala.
"A co tebe prosím tě baví." pokrčil rameny.
"Pěkně se dívej, ať vidíš, co tě čeká." vražedně se na mě podíval.
"Ty moc dobře víš, že tam patříš leda tak ty."
"To se ti povedlo Williame." začala jsem mu ironicky tleskat. Pak se zarazil.
"Co jsi vlastně dělala v New Yorku?" nechápavě jsem se na něj podívala.
"Žila?" obrátil oči v sloup.
"Myslíím tím, jako jak jsi tam žila."
"No byla jsem docela dost oblíbená. Na naší škole převládali lidi se smyslem pro hudbu a pro realitu. Holky, jako Lilly Pinková tam neměly co dělat." přikývl.
"To muselo být dost dobrý. Ale teď spíš nemáš co dělat na nší škole co?" obrátila jsem oči v sloup.
"Myslíš si, že mě to vadí? Dokud mi nebudou dělat naschvály, tak je to dobré."
tohle je totálně mastné